Radost z knihy

Slovo PERLA je metaforou pro něco vzácného, obdivuhodného a cenného. Budíš podobenstvím, které si vykládá snad každý podle svého. Sem budu umisťovat odkazy na stránky, které mě něčím zvlášť upoutaly a s potěšením se o ně podělím.

"Vypůjčená kniha je jako host v domě. Musí s ní být zacházeno velmi citlivě a s velkou ohleduplností!
Musíte dát pozor, aby žádným způsobem netrpěla, ani jinak ve vašem domě nestrádala!
Nesmíte ji jen tak pohodit a nevšímat si ji!
Nelze jen tak přeskočit její popsané stránky, ani si je přivlastnit!
A potom, zčistajasna přijde den, a to se stává často, kdy byste se s ní měli rozloučit, a měli ji vrátit…"

Takto nádherně a neopakovatelně popsal setkání s knihou přední americký literární učenec, spisovatel, kritik a pedagog - William Lyon Phelps (1865 – 1943)

Více ...

Silvestr

Přišel Silvestr. Patt odvezl podle domluvy své děti k Jimovi, a přibalil i nějaké pohoštění. Když byl Jimem ubezpečen, že nikdo nepřijde k úrazu při odpalování petard, popřál celé Jimově rodině do Nového roku, a odjel zpátky domů. Pěšky podél řeky, v batohu nějaký džus a pár chlebíčku, v klidu došel do klubovny.

Více ...

Mamut přichází

Pár dní po oddílové Vánoční schůzce, se náhle objevil v klubovně Mamut. Když se přivítal s překvapenými dětmi, Patt se jej zeptal, co ho přivádí do skautského oddílu. Do oddílu, který mu v minulosti tolik pomohl, a on se k němu otočil zády.

Více ...

Dodatečně děkuji

Gatagéwa

V létě jsem byl pozván na návštěvu skautského tábora pražského střediska Skauta ABS Gatagéwa v Novohradských horách. Jako dodatečné poděkování za milé přijetí sem dávám ukázku z mé návštěvy.

Celý film (půl hodiny) si můžete stáhnout přes odkaz na stránkách Ulozto.

Přeji Všem hezký Advent

Více ...

Vánoce a hra na pravdu

První prosincový víkend roku 95, podnikli Pinocio, Borek, Sluníčko, s vlčaty a světluškami, společnou výpravu na Šelmberk. První zástupce všem zajistil  ubytování na staré hájovně, kterou tehdy pronajímali Pionýři z Mladé Vožice.

Více ...

Žába

Zdeněk H. zv. Žába roč. nar. 1984 - Třetí orlí pero ulovil dne 31.7. 2002 na první pokus

8:30 Začínám lovit
8:45 Doplňuji tekutiny u studánky, zřizuji si pozorovatelnu a hledám, jestli v okolí není vosí hnízdo

Více ...

Zápisník z Velké války XXX. - Epilog

V srdci údolí Romanche, několik kilometrů od Livet-et-Gavet, v obci Allemont, chráněné před zvědavými očima, se skrývá elektrárna Bâton, podzemní (troglodytní) elektrárna.

Více ...

Zápisník z Velké války XXIX. - Naděje

Musíme doufat!

Po novém roce to šlo zase dále jako v tom starém. Prodělávali jsme pěšinu ve sněhu pěšinu na Maupas kdež stojí také jeden dřevěný barák a na Grandmaison (*nyní je přehrada Grand'Maison) tam jest kamenný dům s kantýnou pro civily a za ním dále, dřevěný pro zajatce, kteří všichni pracují v tunelu.

Více ...

Zápisník z Velké války XXVIII. - Tunel

Tunel v Alpách

Tu se jednoho dne objevilo na tabuli 60 mužů do Allemont a k tomuto oddílu jsem byl též přidělen. Dvanáctého srpna 1916, v sedm hodin ráno, jsme vstoupili do vlaku a jeli jsme přes Grenoble až do dvou hodin po železnici. Pak jsme vystoupili z vlaku a vedli nás po silnici mezi velkými vrchy stále do kopce (12km).

Více ...

Zápisník z Velké války XXVII. - Do francouzského zajetí

A tak při té práci a těch velkých večerech ten čas ubíhal a my jsme byli už přes půl roku na tom ostrově. Tu se proslýchalo, že se máme odtud odebrat zase na jiné místo a v krátkém čase přijížděli lodě a počaly odvážet jeden tábor po druhém.

Více ...

Zápisník z Velké války XXVI - Fakta

Asinara

V rámci dohody Osy se spojenci domluvily, že Itálie pomůže válečným zajatcům a na lodích, v doprovodu torpédoborců, je přepraví z albánského přístavu Vlöre do Brindisi v jižní Itálii (150 km), a odtud do Francie.

Více ...

Zápisník z Velké války XXV. - Ďáblův ostrov

Žízeň

Nejhůře je, že není možné sehnat vodu. Chodíme pro ni daleko do skal. Třeba vyhrabat díru do země a čekat, až se voda natáhne a pak ji vybírat lžící. Je špatná, plná bahna, ale co dělat, když je žízeň!

Více ...

Zápisník z Velké války XXIV. - Asinara

Jest to pustý, neobydlený ostrov, na němž si odbývali těžký žalář italští trestanci. Krajina jest to velmi hornatá, samé skály porostlé křovím a různými divokými stromy.

Více ...

Je Skautská energie opravdu skautská?

Tak prej šmejdi, dotujou skauty!

Tak takto mě místo pozdravu oslovil můj známý, který pracuje ve státní správě. Ví, že jsem skaut, věděl, že jsem se pohyboval v energetice. Chtěl znát můj názor na běžící projekt Junáka - český skaut, pod názvem Skautská energie. Po pravdě jsem odpověděl, že jsem sice zaznamenal reklamu v TV, ale to je všechno.

Více ...

Albánský pochod smrti - Animace

Albánský pochod smrti, jak jej nazývají historici. Jednalo se o tragickou událost Velké války na sklonku r. 1915. Po napadení Srbska, bylo ze dne na den rozhodnuto, odsunout tisíce zajatých vojáků R-U armády do do přístavu na jihu Albánie. Tehdejší účastník, František Holický, jej popisuje ve svém Deníku, a nyní skvěle animoval Goeorge Adams.

Více ...

Zápisník z Velké války XXIII. - Fakta

"Kdo neprošel Albánií, neví, co je nezměrné utrpení!" (Srbské pořekadlo)

Více ...

Zápisník z Velké války XXII. - V italském zajetí

Nalodění

Konečně po trpném čekání, jsme se dočkali té radostné chvíle. Na Hod Boží vánoční ráno nás převezli na druhou stranu, ale ještě jich zůstalo mnoho před vodou. Co se s těmi ubožáky dělo, nevím, jenom jsme se později doslechli, že jich z nich ještě mnoho zahynulo. Nelze vypsati, jak se nám ulehčilo.

Více ...

Zápisník z Velké války XXI. - Díky Bože!

Díky Bože!

Lid zde padal, jako když je paličkou klepá. A Když tak dokonával, tu stálo okolo něho mnoho polonahých a bosých ubožáků. Často bylo vidět, že ještě jevil známky života a již z něho svláčeli, co měl na sobě kloudného, by tím oděl svoje polonahé tělo, neb aby za to dostal kousek broje.

Více ...

Zápisník z Velké války XX. - Bože, vysvoboď nás!

Bože, vysvoboď nás!

Stále prší a mrtvých přibývá. Převážet se nemůže, řeka je rozvodněná. Taliáni přivezli fasunk - jedno kolečko sucharu, to je jídlo na tři dny. Druhý den dostali jsme každý 2 lžíce rýže. Vaříme ji - voda není k sehnání, je špinavá, dřevo žádné. Bože, vysvoboď nás!

Více ...

Zápisník z Velké války XIX. - Lidomorna

Lidomorna

Vydali jsme se též s kamarádem Třešňákem na tuto žebrotu, zdali nám štěstí dopřeje, abychom též sehnali něco na zub. Zadarmo lidi nechtěli nic dát. Měl jsem dva nože a pěkný ručník, ještě ze Skopje z prádelny, za což jsem dostal kousek broje. též jsem měl na nohách ještě dobré opánky. Arnaut (*turecké synonymum pro Albánce) je u mě uviděl, hned mě nabízel za ně kousek chleba a staré rozbité opánky.

Více ...

Zápisník z Velké války XVIII - Řeky a močály

Řeky a močály

Už nás přepadla velká tma, my se ale nutili stále kupředu, abychom dorazili na určité místo. Tu jsme se dostali do velkých močálů, v nichž nám cesta docela zmizela. Plavili jsme se vodou a blátem, asi hodinu naznačeným směrem, kde byl náš cíl. Přišli jsme k jedné vesnici, za kterou bylo vidět mnoho ohňů, okolo nichž seděli naši kamarádi.

Více ...

Zápisník z Velké války XVII. - Do Fiery

Do Fiery

Avšak chyba lávky, mašírujem už skrz město ku Drači, tu jsme dostali rozkaz, že tam nikdo nesmí! Žádné lodě nemohou tam přistát, a že jest toto město obklopeno našim rakouským vojskem. Nám bylo řečeno, že musíme jít na jiné přístavní město, vzdálené asi čtyři dni cesty. Obrátili jsme se zpět a utábořili se za městem, na kopci pod olivami.

Více ...

Zápisník z Velké války XVI. - Golgota

Golgota

Padali i koně, osli i muly, které nesly tak zvanou komoru. Ale ne pro nás, nýbrž pro naše velitele. A když se takový případ stal, tu jako hejno hladových krkavců vrhli jsme se na zdechlinu a vyřezali všechno maso, že zůstala jenom kostra. Ale to nestačilo pro tolik lidu, aby se mohli tím nasytit.

Více ...

Zápisník z Velké války XV. - Přes pustiny

Přes pustiny

My jsme cestovali dále tím pustým krajem a tu se před námi objevila dosti široká řeka beze všeho přechodu. Nebylo jiné pomoci než se vyzout, napolo svléknout a přebrodit se půl tělem na druhou stranu. To bylo na den sv. Mikuláše (* 5. prosince) a ten den jsme byli nuceni se třikrát takto přeplavit přes řeku.

Více ...

Zápisník z Velké války XIV. - Pěstní právo

Pěstní právo

Ještě jsem měl v záloze nové opánky, do nichž jsem se hned obul a malé boty dal do zálohy. A tak, za veselejšího cestování, jsme dorazili do jednoho města, které se jmenuje Elbasám (*Elbasan, Albánie). Neveliké to město a čilé na obchod, tam jsme ještě dosti lacino mohli si koupit živobytí. Hlavní obchod jest tam v tabáku a tak lacino nakoupili jedno oko (kilo a čtvrt) za osmdesát haléřů a výše.

Více ...

Zápisník z Velké války XIII. - Hlad

Hlad

Pak jednoho dne jsme odevzdali náčiní, složili naše věci a odpoledne opustili Struhu (*Struga, Makedonie). Za krutého mrazu jsme se vydali na cestu. Přišla brzy noc, měsíc nám svítil na cestu a šli jsme přes velké vrchy a doliny, asi do dvou hodin v noci, pak jsme stanuli, nahledali dříví, rozdělali ohně v silniční talutě a okolo nich jsme noclehovali až do rána.

Ráno bez snídaně, bez chleba a bez všeho jídla, rázovali dále albánskými krajinami, Až jsme přišli po polednách k jedné vojenské stanici u silnice, kdež byly postaveny polní pekárny a nějaké skladiště. Slibovali nám, že tam dostaneme mináž a zatím nám dali dvěma dohromady, půl šálku mouky a půl lžíce soli a vedli nás až do večera dále.

Už za tmy jsme se utábořili u jednoho dubového lesa, odhrabali sníh, nalámali syrového dříví a s velkou obtíží rozdělali ohně. Svařili v šálkách vodu a do ní málo mouky. Museli jsme s ní šetřit, aby nám vydržela na delší čas, poněvadž nebyla naděje, že zase brzo něco dostaneme. Pojedli jsme s velkou chutí naši mináž.

Unaveni dlouhým pochodem a dosti vymrzlí, rozložili jsme se okolo ohňů, a malou chvíli spali. Když nás zima probudila, musili jsme vstát, naložit na ohně, abychom se trochu ohřáli. Brzo nastal den, a my se plahočili velkými závějemi sněhu, jinde zase po kluzkém náledí klopýtali jsme přes albánské vrchy dále.

S) "Začalo mrznout a padá sníh, sháníme dříví a rozebíráme ploty z kůči arnautské. Ve 3 dnech nenajdeš ani kousek plotu. Arnauti (*albánští muslimové) sami rozebrali zbytek a poschovávali. Vařím z kukuřičné mouky škubánky a různé jiné speciality. Je to nemastné, neslané, ale chutná to všem výborně, doma by to snad ani pes nežral. Mináž stále žádná. 

Hlad a stále hlad. Mrzne a celou noc sněží, jsme strašně vysoko. Obrovské závěje a mnoho lidí je boso. Odpoledne jsme počali sestupovati z velikého vrchu a už večer jsme se dostali dolů, kdež tekla řeka (*Tommorices). Přešli jsme přes most a tam už bylo teplo jako u nás na jaře. Nikde sníh, ani led a všechno zelené."

Cestou jsme přišli na padlého koně, nařezali z něho masa do toreb a bylo zase co vařit. Rozložili jsme se opět u jedné vesničky, nahledali suché dříví, vařili maso, dali trochu mouky a pak skutečně s výbornou chutí pojídali. Ukrotili jsme trochu naše hladové žaludky, ustlali přikrývky a uložili jsme se k nočnímu odpočinku. Už dlouhý čas jsme se tak dobře nevyspali jako v tomto teplém údolí.

Ráno jsme vstali posilněni dobrým spánkem a šli dále pěknými krajinami, kde rostly olivy, pomeranče, citrony a všechny rostliny, které milují teplý kraj. Cestou se provozovaly rozličné obchody s prádlem, obutím i oblekem, které od nás albánští obyvatelé kupovali.

Každý byl hladov. Co nutně nepotřeboval, kus po kuse prodával za chleba i za peníze. Měl jsem pěkné boty, které nám zaslali američtí Čechové ještě do Skoplje. Učinil jsem též obchod s jedním naším vojínem, který měl peněz dost i boty dobré, jenomže malé. Prohodili jsme si je a on mi přidal šest dinárů a tak jsem měl zase pomoc.

S) "Hoši prodávají prádlo, deky, boty za kus chleba. Naše stráž nás okrádá až běda. Nedovolí nám nic koupit, přinášejí to sami a nechají si platit 10 krát dráže. Říká se, že jdeme do Drače (*1915 hl. město Albánie) a odtud do Itálie!

Všecko jedno, jen když se dostaneme z rukou těch lumpů srbských. Máme hlad a Srbáci z nás tahají poslední halíře. Je to hrozné být vydán na milost několika trhanům, kteří tě okradou, svléknou a ubijí, kdy chtějí. Já se stále držím vpředu, ten, kdo se opozdí nebo nemůže, je tlučen a okrádán."

Více ...

Zápisník z Velké války XII. - Struga

Struga

Když byl čas k odchodu, nechtělo se nikomu vstávat, tedy vešel dovnitř náš srbský velitel a počal nám troubit budíček býkovcem přes záda, přes hlavy a kam koho trefil. V malé chvíli jsme stáli venku k odchodu, a vydali se na další cestu.

Více ...

Zápisník z Velké války XI. - Útěk do hor

Útěk do hor

To bylo dne 19. Října 1915. Celý den jsme šli, ani jsme nevěděli, kam je naše cesta určena, až večer jsme přišli k četnickým kasárnám, postavené o samotě mezi skalinami. Přenocovali jsme tam ve stájích, kam mohl kdo zalézt. Ráno jsme dostali každý dva chleby.

Více ...

Jak dezinfikovat nádoby na vodu

Jak jsem se osobně přesvědčil, někteří skauti hazardují se svým zdravím. Každý skautský tábor používá nějaký ten barel na pitnou vodu, či hrnec na vaření. Problémem je, pokud používáte nádoby, které někde ležely od minulého letního tábora, musíte je dezinfikovat (sanitovat). Bez řádné sanitace riskujete kontaminaci vody, což vede k nemocím, dehydrataci, v některých případech i k smrti. S kontaminovanou vodou fakt není sranda!

Jsou tři různé způsoby dezinfekce, které mohu doporučit. Tím prvním, také jednodušším je, vypláchnou nádobu horkou vodou s mýdlem nebo saponátem, a vydrhnout do čista, jak je to jen možné. To se týká hlavně otevřených nádob - nádobí.

Druhý způsob je vhodný na uzavřené nádoby (barely), kam se žádnou štětkou ani hadrem nedostanete. Předem upozorňuji, že by to neměly provádět děti. Je vhodné počínat si opatrně, a hlavně použít rukavice. Proč? K desinfekci použijete přípravek, který se jmenuje - SAVO.

SAVO je ve své podstatě chlorové bělidlo, pro chemiky známý jako Chlornan sodný (NaClO). Je to žíravina, která by se vám neměla dostat na pokožku, ale ani na oděv.

Do barelu nalijete do poloviny vodu. Přidejte opatrně SAVO (jeho množství je na konci článku), a barel doplníte vodou po hrdlo. Nádobu uzavřete, a nechte působit alespoň hodinu. Je dobré občas barelem zatřepat. Pokud máte dostatek času, můžete barel nechat sanitovat i přes noc. Barel vyprázdněte, a na závěr důkladně vypláchněte čistou vodou – je hotovo! Nezapomeňte dezinfikovat i víčko nádob.

Pokud času není nazbyt, můžete použít expres sanitaci. Barel naplníte do poloviny vodou, přidáte v poměru bělidlo, a uzavřete. Nádobou po dobu asi 10 minut, každé dvě minutky protřepejte. Na závěr vyprázdněte a důkladně vypláchněte čistou vodou. Nezapomeňte na víčko! 

A nyní minimální poměr SAVA, který použijete na dezinfekci.

Na 1 litr vody - 1 kávová lžička 
Na 10 litrů vody - 3,5 polévkové lžíce
Na 15 litrů – 5 polévkových lžic
(lžička = 5 ml / 64 kapek / polévková lžíce 15 – 17 ml)

Závěrem uvedu k SAVU několik doporučení:

• dávejte si pozor, abyste si k SAVU nečichli, dráždí sliznice
• používejte neparfémované SAVO!
• SAVO se při dlouhodobém skladování rozkládá na kyslík a kuchyňskou sůl - ztrácí účinnost (až o 50% během pouhých 6 měsíců, až jeden rok).
• horká voda účinky zesiluje a způsobí tepelný rozklad chlornanu, který nakonec tvoří chlorečnany, které jsou nebezpečné pro životní prostředí.

Čistotě zdar!

Více ...

Možná se budete divit

Doba letních táborů je povětšinou za námi, před námi nový Skautský rok. V průběhu tábora, nebo do konce prázdnin, bychom si měli udělat poznámky, jak vylepšit technické zázemí na ten příští. Někomu scházel menší kastrol do kuchyně, jiný postrádal mucholapky, či jiná koncepce zdravotního deníku. Vždy se něco najde, co stojí za připomenutí.

Když se na uplynulý tábor z této „ptačí“ perspektivy samovolně přijde myšlenka, že příště byste měli pozměnit i jiné věci. A to je dobře, protože každý tábor má svého ducha, stále je co zlepšovat. Navíc, je to ve prospěch vaše oddílu (střediska), a hlavně, dalšího zájmu dětí. Pokud to neuděláte, zase budete ty samé věci postrádat, protože lidsky zapomenete.

Abych nezapomněl; na nejbližší schůzce po prázdninách, dejte každému účastníkovi tábora čistý kousek papíru. Na něj ať prožitý tábor tajně oznámkují, jako ve škole. Napsanou známku přeloží a vhodí do klobouku. Možná se budete divit, ale výsledek vás bude motivovat!

Více ...

Snad mi to Jestřábe promineš

Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných?

Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší…

Tento jedinečný text, který na jaře roku 1946 napsal Jaroslav Foglar, coby nový redaktor, do časopisu Vpřed.

Náhoda tomu chtěla, že jsem se pár dní potuloval kolem řeky Sázavy. Proto jsem neodolal navštívit i známou Sluneční zátoku. V letech 1925–1945 právě v těchto místech tábořil nejstarší český skautský oddíl Pražská Dvojka, pod vedením "Jestřába". Místo se stalo i předlohou pro Foglarovu nejznámější knihu Hoši od Bobří řeky.

Pak jsem si vzpomněl na staré fotografie tohoto tábora od Foglara (kolují sem tam po internetu). Napadlo mě, udělat rekonstrukci tábora, v porovnání s časem. Abych našel to správné místo, a udělal ten správný snímek ze skály nad zátokou, mě stálo dost sil (později jsem zjistil, že přístup je i ze shora), ale povedlo se. Snad mi to Jestřábe promineš...

Více ...

Filozofie přežití

Blíží se doba letních táborů, plná her i soutěží, ale také nových výzev pro všechny účastníky. Jednou z největších ctností skautského programu je, že učí děti, mladé lidi, jak řešit problémy v reálném čase, se zdroji, které jsou k dispozici.

Více ...

Zápisník z Velké války X. - Velký ruch

Velký ruch

Jednoho dne přišel na velitelství jistý tesařský mistr Josef Musil, Čech, ale nebyl zajatec. Pracoval na Balkáně před válkou a při mobilizaci jej zpět více nepustili. Živil se tam svým řemeslem dále. Byl tam vyslán, aby vybral lidi stavět ono divadlo, které jsme my předešle opravovali. To měl pod mocí stavitel Jovan Markovič. Též jsem se hlásil a byl jsem přijmut. Vybral nás dvacet mužů, potřebné řemeslníky i dělníky.

Více ...

Zápisník z Velké války IX. -Tyfus

Tyfus

První dni jsme nepracovali, až po nějakém čase nás rozdělili na práci. Někteří stavěli novou silnici, jeden oddíl chodil na nádraží do skladiště, jiný stavěl nové kasárna. Tak po větších i menších oddílech chodili jsme po různých pracích, což bylo vše bezplatně z lásky k bližnímu.

Více ...

Zápisník z Velké války VIII. - Ve Skopji

Ve Skopji

Skoplje, bývalé to město turecké, které Srbové vydobyli na Turcích za balkánské války roku 1912. Chová v sobě mnoho památek s tureckým odznakem "půlměsícem a hvězdou". Nejvíce zdobí toto město turecké kostely, tak zvané "žamie" (*džamija - mešita) s jejich okrouhlými vysokými věžemi.

Více ...

Zápisník z Velké války VII. - V srbském zajetí

V srbském zajetí 

Než jsme seběhli dolů, už se proti nám hnala velká přesila nepřátelského vojska s ohlušujícím křikem - Urááá!!!. V jedné ruce pušku s nasazeným bodákem, v druhé ruční granáty, které počali do nás metat, a nám nebylo možno velké přesile odolat. Nepřítel nás odzbrojil a byli jsme zajati. To bylo 28. listopadu 1914, asi v 10 hodin dopoledne. To samé se stalo s naším druhým praporem předešlý den.

Více ...

Zápisník z Velké války VI. - Pod palbou

Pod palbou

Pak jsme se rozvinuli do linie, jako záloha za prudké palby vyhrabali v zemi úkryty a leželi v nich do rána. Časně ráno bylo nařízeno, že máme jít nazpět do vesnice. Ještě za tmy jsme se vraceli. Kteří se opozdili a šli za dne, byli opět krutě pronásledováni prudkou střelbou. Shromáždili jsme se a šli dále na pravé křídlo. Tam jsme si vykopali dobré zákopy, kde jsme byli několik dní proti nepříteli.

Více ...

Zápisník z Velké války V. - Do zákopů

Do zákopů

Jeli jsme dnem i nocí přes Slavonii (*historické území rozdělené v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko), Uhry krásnými krajinami, projížděli pěknými městy, po mostech velkých i malých řek. Až 26. října asi v 10 hodin večer, vlak dorazil do města Mitrovic (*Sremska Mitrovica, Srbsko) na Srbských hranicích, kdež byla naše poslední železniční stanice.

Více ...

Zápisník z Velké války IV. - Ke svému pluku

Ke svému pluku

S těžkým srdcem jsem vykročil z domova, moje sestra, moje láska a šafář Nádvorník mě doprovázeli na nádraží. Tam jsme se ještě malou chvíli těšili vespolek, až přijel vlak č. 212, který jezdíval asi o půlnoci z Heřmaniček. 

Více ...

Zápisník z Velké války III. - Loučení

Loučení

Když se mužstvo sjelo do svých doplňovacích okresů, tu byla města přeplněna, že nebylo možno, aby se všichni lidé mohli skrýt pod střechu. V kasárnách se vše hemžilo jako v mraveništi, hostince byly tak plný, že nebylo možno se vtlačiti do dveří a třeba i přenocovati pod širým nebem. Trvalo to několik dní, než se ulice trochu vyprázdnily.

Více ...

Zápisník z Velké války II. - Mým národům

Následující dokument obsahuje výroky, které lze chápat jako hanobení rasy, národa nebo náboženství. Je proto mou povinností upozornit, že tyto výroky jsou zachovány v zájmu historické autentičnosti. Nevyjadřují názor žádné žijící osoby, nevztahují se k žádné žijící osobě ani skupině, netýkají se současných událostí.

Více ...

Zápisník z Velké války I.

Něco málo úvodem

Kdysi jsem na tomto místě popisoval, jak jsem díky zašlé fotografii, potkal historii. Musím napsat, že tak činím znovu. Na počátku byl opis z černého sešitu, starého více jak 100 let, do kterého si psal své zápisky účastník Velké světové války pan František Holický. Své zápisky psal ve Francii, v průběhu jeho pobytu, už jako válečný zajatec.

Více ...

Vyhněte se konfliktům

Jednou z rolí skautského vůdce je koordinace činností oddílu, a to se neobejde bez podrobného plánování skautského roku. Věřte mi - kdo to neudělá, zadělává si na problémy v budoucnosti.

Více ...

Skautská metodika je blbost

Pattův druhý zástupce, který pár let vedl smečku vlčat, měl už neoficiálně po Lesní škole.  Bohužel rádci družin si již poněkolikáté stěžovali, že vlčata přichází do skautských družin nepřipravená.

Více ...

Náš oddíl

Tyto myšlenky si Jaroslav Foglar poznamenal před víc jak půl stoletím. Tehdy nejspíš (ne)tušil, kolik moudrosti zanechal budoucnosti.

Více ...

Březový sirup

Bříza má silné regenerační schopnosti, a i proto, je u nás vnímána jako plevelnatý strom, vhodný leda tak na zátop v krbu. Ale než břízu hodíte do ohně, nabízím malé zamyšlení. Z kmene břízy můžete získat i jiný dar, než teplo, a tou je míza. Březová míza je přírodní dar v podobě čisté tekutiny, která se získává v brzkém předjaří, jak se zpívá v jedné písničce, když se „nalejvaj pupence“.

Více ...

Mýty a omyly v survivalu

Slovo PERLA je metaforou pro něco vzácného, obdivuhodného a cenného. Budíš podobenstvím, které si vykládá snad každý podle svého. Sem budu umisťovat odkazy na stránky, které mě něčím zvlášť upoutaly a s potěšením se o ně podělím.

Více ...

Honza Vlk Chlumecký - in memoriam

Více ...

Barevný podzim a regata

Barevný podzim se přehoupl jako by se nic nedělo. Vlastně stalo. Sluníčko se zamilovalo do Patta. Možná proto si Patt spokojeně pobrukoval, zatímco pod oddílovou pokličkou to začalo vřít.

Více ...

Honza Vlk Chlumecký

Jak popsat pocity nepopsatelné. Bratr Honza Vlk Chlumecký, starosta spolku Skaut – český skauting ABS, můj veliký přítel, zemřel tragicky dne 21. 2. 2018 ve věku 43 let. Pro jeho rodinu, přátele, i pro skauting je to velká ztráta.

Více ...

Knoflík

Michal B. zv. Knoflík * roč. 1984 - Třetí orlí pero ulovil na první pokus dne 29.7 2000

8:15* Skryté pozorování začíná.
9:16* Kormoráni pod vedením Žáby dostávají rozkaz, aby přišli na Tarzana, kvůli úkolu „Šamanský otop”. Jde s ním zatím jen Ferda a Můza (Tom).

Více ...

Skauti nelžou!

Jednoho podzimního dne roku 1995 Pattovi zavolal kriminalista (skaut). Sdělil mu, že měli u výslechu jeho zástupce. Přišlo na něj udání, že si „vypůjčil“ z nedalekého objektu nějaké předměty.

Více ...

Fotoalbum HI-LAH-DIH LST 2000

Za léta se z našich letních táborů shromáždilo stovky fotografií, které byly postupně digitalizovány. Pro rychlý přístup (stažení) případných zájemců (účastníků), vytvářím z každého tábora 3. oddílu HILAHDIH fotoalbum. Pro jejich otevření je třeba mít nainstalovaný Adobe Acrobat Reader.

Kliknutím na obrázek se Vám zobrazí fotoalbum z roku uvedeného v nadpisu.

Více ...

Letní tábor Zálesáků z Tábora 1966

Toto je fotoalbum na památku událostí, víc jak půl století starých, z letního tábora kroužku "Mladých zálesáků" z Tábora. Účastníci na fotografiích jsou dnes starými kmety, či babičkami, někteří ožívají už jen ve vzpomínkách.   

Kroužek založil na jaře 1966 Otta Findeis (Akéla), z prostého důvodu. Byl starým skautem, a snahou bylo, předat své skautské srdce svým i dalším dětem. Že se mu to podařilo, svědčí i to, že po třetí obnově Junáka (1968), se kroužek Mladých zálesáků transformoval na 3. oddíl Junáka.

Tří týdenní letní tábor nazvaný "U zbořeného mlýna" začal v neděli dne 17.7 1966. Nacházel se u řeky Blanice (Nové Mlýny), SZ od Velkého Blaníku, mezi obcemi Ostrov a Dub. Dnes byste místo těžko hledali, tak jako já před pár lety.

Více ...