• ROVERING

    Roveři jsou bratrstvem SLUŽBY a života ve volné přírodě. Ale nejsou jenom bratrstvem, jsou bratrstvem radosti... (Robert Baden-Powell)

  • SURVIVAL

    Bushcraft, Prepper, Outdoor, Woodcraft, je výchova člověka pod modrou oblohou. Navíc přidávám odkazy PRO SPANÍ pokud chcete jen tak utéci do přírody.

  • PATTOVINY

    Jak těžké je (bylo) být skautským vůdcem a sám musí hodně obětovat. Tam, kde dospělí vidí bláto, hnijící pařez nebo starou lepenkovou krabici, dítě vidí dobrodružství a dobrý skautský vůdce to vidí také ...

  • SKAUTING

    Smyslem hesla "Buď připraven" je, že se skaut sám učí a nacvičuje, jak jednat při jakékoli nehodě nebo mimořádné události v životě, aby nebyl nikdy zaskočen, a sám mohl pomoci ostatním.

  • PRO SKAUTSKÉ TÁBORY

    Týden na skautském táboře vydá za půl roku teorie v klubovně. Pokud hledáte odzkoušené nápady a motivaci při pořádání skautských táborů.

Zápisník z Velké války XXI. - Díky Bože!

Díky Bože!

Lid zde padal, jako když je paličkou klepá. A Když tak dokonával, tu stálo okolo něho mnoho polonahých a bosých ubožáků. Často bylo vidět, že ještě jevil známky života a již z něho svláčeli, co měl na sobě kloudného, by tím oděl svoje polonahé tělo, neb aby za to dostal kousek broje.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XX. - Bože, vysvoboď nás!

Bože, vysvoboď nás!

László_Mednyánszky - Srbská golgota
Stále prší a mrtvých přibývá. Převážet se nemůže, řeka je rozvodněná. Taliáni přivezli fasunk - jedno kolečko sucharu, to je jídlo na tři dny. Druhý den dostali jsme každý 2 lžíce rýže. Vaříme ji - voda není k sehnání, je špinavá, dřevo žádné. Bože, vysvoboď nás!
Sdílet:

Zápisník z Velké války XIX. - Lidomorna

Lidomorna

Broj
Vydali jsme se též s kamarádem Třešňákem na tuto žebrotu, zdali nám štěstí dopřeje, abychom též sehnali něco na zub. Zadarmo lidi nechtěli nic dát. Měl jsem dva nože a pěkný ručník, ještě ze Skopje z prádelny, za což jsem dostal kousek broje. též jsem měl na nohách ještě dobré opánky. Arnaut
(*turecké synonymum pro Albánce) je u mě uviděl, hned mě nabízel za ně kousek chleba a staré rozbité opánky.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XVIII - Řeky a močály

Řeky a močály

Už nás přepadla velká tma, my se ale nutili stále kupředu, abychom dorazili na určité místo. Tu jsme se dostali do velkých močálů, v nichž nám cesta docela zmizela. Plavili jsme se vodou a blátem, asi hodinu naznačeným směrem, kde byl náš cíl. Přišli jsme k jedné vesnici, za kterou bylo vidět mnoho ohňů, okolo nichž seděli naši kamarádi.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XVII. - Do Fiery

Do Fiery

Avšak chyba lávky, mašírujem už skrz město ku Drači, tu jsme dostali rozkaz, že tam nikdo nesmí! Žádné lodě nemohou tam přistát, a že jest toto město obklopeno našim rakouským vojskem. Nám bylo řečeno, že musíme jít na jiné přístavní město, vzdálené asi čtyři dni cesty. Obrátili jsme se zpět a utábořili se za městem, na kopci pod olivami.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XVI. - Golgota

Golgota

Padali i koně, osli i muly, které nesly tak zvanou komoru. Ale ne pro nás, nýbrž pro naše velitele. A když se takový případ stal, tu jako hejno hladových krkavců vrhli jsme se na zdechlinu a vyřezali všechno maso, že zůstala jenom kostra. Ale to nestačilo pro tolik lidu, aby se mohli tím nasytit.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XV. - Přes pustiny

Přes pustiny

My jsme cestovali dále tím pustým krajem a tu se před námi objevila dosti široká řeka beze všeho přechodu. Nebylo jiné pomoci než se vyzout, napolo svléknout a přebrodit se půl tělem na druhou stranu. To bylo na den sv. Mikuláše (* 5. prosince) a ten den jsme byli nuceni se třikrát takto přeplavit přes řeku.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XIV. - Pěstní právo

Pěstní právo

Ještě jsem měl v záloze nové opánky, do nichž jsem se hned obul a malé boty dal do zálohy. A tak, za veselejšího cestování, jsme dorazili do jednoho města, které se jmenuje Elbasám (*Elbasan, Albánie). Neveliké to město a čilé na obchod, tam jsme ještě dosti lacino mohli si koupit živobytí. Hlavní obchod jest tam v tabáku a tak lacino nakoupili jedno oko (kilo a čtvrt) za osmdesát haléřů a výše.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XIII. - Hlad

Hlad

Pak jednoho dne jsme odevzdali náčiní, složili naše věci a odpoledne opustili Struhu (*Struga, Makedonie). Za krutého mrazu jsme se vydali na cestu. Přišla brzy noc, měsíc nám svítil na cestu a šli jsme přes velké vrchy a doliny, asi do dvou hodin v noci, pak jsme stanuli, nahledali dříví, rozdělali ohně v silniční talutě a okolo nich jsme noclehovali až do rána.

šli jsme přes velké vrchy a doliny
Ráno bez snídaně, bez chleba a bez všeho jídla, rázovali dále albánskými krajinami, Až jsme přišli po polednách k jedné vojenské stanici u silnice, kdež byly postaveny polní pekárny a nějaké skladiště. Slibovali nám, že tam dostaneme mináž a zatím nám dali dvěma dohromady, půl šálku mouky a půl lžíce soli a vedli nás až do večera dále.


Už za tmy jsme se utábořili u jednoho dubového lesa, odhrabali sníh, nalámali syrového dříví a s velkou obtíží rozdělali ohně. Svařili v šálkách vodu a do ní málo mouky. Museli jsme s ní šetřit, aby nám vydržela na delší čas, poněvadž nebyla naděje, že zase brzo něco dostaneme. Pojedli jsme s velkou chutí naši mináž.

Unaveni dlouhým pochodem a dosti vymrzlí, rozložili jsme se okolo ohňů, a malou chvíli spali. Když nás zima probudila, musili jsme vstát, naložit na ohně, abychom se trochu ohřáli. Brzo nastal den, a my se plahočili velkými závějemi sněhu, jinde zase po kluzkém náledí klopýtali jsme přes albánské vrchy dále.
S) "Začalo mrznout a padá sníh, sháníme dříví a rozebíráme ploty z kůči arnautské. Ve 3 dnech nenajdeš ani kousek plotu. Arnauti (*albánští muslimové) sami rozebrali zbytek a poschovávali. Vařím z kukuřičné mouky škubánky a různé jiné speciality. Je to nemastné, neslané, ale chutná to všem výborně, doma by to snad ani pes nežral. Mináž stále žádná. 
Hlad a stále hlad. Mrzne a celou noc sněží, jsme strašně vysoko. Obrovské závěje a mnoho lidí je boso. Odpoledne jsme počali sestupovati z velikého vrchu a už večer jsme se dostali dolů, kdež tekla řeka (*Tommorices). Přešli jsme přes most a tam už bylo teplo jako u nás na jaře. Nikde sníh, ani led a všechno zelené."

Do průsmyku
Cestou jsme přišli na padlého koně, nařezali z něho masa do toreb a bylo zase co vařit. Rozložili jsme se opět u jedné vesničky, nahledali suché dříví, vařili maso, dali trochu mouky a pak skutečně s výbornou chutí pojídali. Ukrotili jsme trochu naše hladové žaludky, ustlali přikrývky a uložili jsme se k nočnímu odpočinku. Už dlouhý čas jsme se tak dobře nevyspali jako v tomto teplém údolí.


Ráno jsme vstali posilněni dobrým spánkem a šli dále pěknými krajinami, kde rostly olivy, pomeranče, citrony a všechny rostliny, které milují teplý kraj. Cestou se provozovaly rozličné obchody s prádlem, obutím i oblekem, které od nás albánští obyvatelé kupovali.

Každý byl hladov. Co nutně nepotřeboval, kus po kuse prodával za chleba i za peníze. Měl jsem pěkné boty, které nám zaslali američtí Čechové ještě do Skoplje. Učinil jsem též obchod s jedním naším vojínem, který měl peněz dost i boty dobré, jenomže malé. Prohodili jsme si je a on mi přidal šest dinárů a tak jsem měl zase pomoc.
S) "Hoši prodávají prádlo, deky, boty za kus chleba. Naše stráž nás okrádá až běda. Nedovolí nám nic koupit, přinášejí to sami a nechají si platit 10 krát dráže. Říká se, že jdeme do Drače (*1915 hl. město Albánie) a odtud do Itálie!
Všecko jedno, jen když se dostaneme z rukou těch lumpů srbských. Máme hlad a Srbáci z nás tahají poslední halíře. Je to hrozné být vydán na milost několika trhanům, kteří tě okradou, svléknou a ubijí, kdy chtějí. Já se stále držím vpředu, ten, kdo se opozdí nebo nemůže, je tlučen a okrádán."
BackNext
Sdílet:

Zápisník z Velké války XII. - Struga

Struga

Když byl čas k odchodu, nechtělo se nikomu vstávat, tedy vešel dovnitř náš srbský velitel a počal nám troubit budíček býkovcem přes záda, přes hlavy a kam koho trefil. V malé chvíli jsme stáli venku k odchodu, a vydali se na další cestu.
Sdílet:

Zápisník z Velké války XI. - Útěk do hor

Útěk do hor

To bylo dne 19. Října 1915. Celý den jsme šli, ani jsme nevěděli, kam je naše cesta určena, až večer jsme přišli k četnickým kasárnám, postavené o samotě mezi skalinami. Přenocovali jsme tam ve stájích, kam mohl kdo zalézt. Ráno jsme dostali každý dva chleby.
Sdílet:

TRANSLATOR

SEARCH

Skautské zákony

Skautské zákony