Myšleno, že se společné schůzky pravidelně účastnilo pouhých pár rodičů, což bylo zoufale málo. Snažil jsem se posílat po dětech různé lístečky se vzkazy - ale bylo to jako volat "do lesa". Postupně ve mně zrálo rozhodnutí, abych na celý problém šel tedy „od lesa“. Řekl jsem si, když rodiče nebaží vědět co se děje v oddíle, ani co potřebujeme nebo děti, budu muset sám „zaklepat na dveře".
Oddílový časopis jsem nazval „TOK", což bylo míněno jako "TOK informací". První číslo vyšlo v lednu roku 1994 a ve své podstatě se jednalo o věstník. Hned v prvním roce vyšlo celkem 5 čísel, jednostranného formátu A4.
Texty jsem datloval na starém kufříkovém psacím stroji, titulky psal ručně, občas něco vlepil. Abych věstník nějak oživil, potřeboval jsem obrázky - pérovky. Proto jsem si založil obyčejné dopisní obálky, do kterých je ukládal. Jak se mi dostal do ruky nějaký časopis či leták, hned jsem ho rozstříhal - vč. vhodných nadpisů.
Pokud se vlepoval obrázek - musela se takto vytvořená „maketa" před kopírováním ještě retušovat, aby nebyly vidět lepené okraje obrázku. Výchozí makety A4 kopírovala naše zdravotnice Věra v nemocnici, kde měly na tu dobu už moderní (laserovou) kopírku.
Když jsem se ptal dětí, zda TOK četli rodiče, vrtěly hlavou, že prý NE. A kde máš TOK teď? No, přeci u mě v pokoji. Hm, tak to je špatně. TOK není určený tobě, ty informace máš. Proto až se vrátíš domů, položíš TOK v předsíni na botník, a budeš to tak dělat pokaždé…
Byla to práce úmorná, ale brzy jsem si ověřil, že není bezvýsledná, a to rozhodlo, aby TOK vycházel i v roce následujícím - tedy 1995. V září 1996 jsem se rozhodl, že se dál dosavadní věstník bude profilovat jako (amatérský) časopis, pod názvem "PRAMEN – občasník pro rodiče a přátele oddílu".
Název Pramen, byl skutečným překladem jména oddílu Hi-lah-dih, což je význam pro „čistý pramen“. Pramen se od čísla 17. (1997) změnil v podtitulu na "Pramen - občasník pro přátele oddílu Hi-lah-dih". Důvodem byl narůstající zájem o Pramen i mezi oddíly a oldskauty mimo město.
Z toho důvodu jsem se staral, aby výtisk Pramenu dostávaly i oddíly kolem nás. S br. Johnym se domluvil, že bude Pramen předávat i na schůzkách ORJ do ostatních středisek okresu. Johny Pramen bral i na setkání ústřední rady Junáka, či Svojsíkova oddílu, jehož byl členem.
Bylo to v době, kdy nikdo u nás neměl ani potuchy o nějakém internetu a webových stránkách. Přesto to bylo v roce, kdy se internet začal komercionalizovat a o pár let později už měl ve světě 55 milionů uživatelů.
Tak začala distribuce Pramenu a tím i dobrého jména našeho oddílu. Ponejprv jako informačník pro rodiče, ale po létech Pramen putoval i za hranice ČR, dokonce několika světadílů. Všude tam byli českoslovenští skauti a měli zájem o dění ve své původní vlasti.
Za dobu své existence bylo vydáno celkem 390 stran informací, a dnes jsou otiskem historie původního oddílu. Přirozeným vyústěním Pramenu byl i jeho zánik a přesun informací na internet.
Roku 2001 byl první pokus vytvořit vlastní oddílové webové stránky, ale jak se ukázalo po několika měsících, nebyly funkční. Stránky tehdy vytvořil na mou žádost br. Šaman, protože já o tom neměl prozatím ani páru.
Od roku 2004 jsme ale už měli svou vlastní doménu "www.hilahdih.org" o kterou se nám staral bývalý člen oddílu br. Divočák. Zde jsem se na vzniku i grafické podobě stránek již aktivně podílel. Webovky byly plně funkční do poslední chvíle a moji nástupci je aktivně využívali k prezentaci skautské činnosti…
Ozval se br. Divočák: "...mně se to zdálo škoda, když vám to všem dalo nejspíše dost práce. Tak jsem stránky Hilahdih zaregistroval, aby se ten obsah neztratil úplně. Tak případně jestli to nevíš, tak ten web je normálně zde: https://hilahdih.cz/." Divochu díky!
Všechny soubory a informace zde jsou volně k dispozici pro použití těmi, kteří se budou řídit duchem a myšlenkami skautského hnutí.
Čísla Pramenu z let 1994 - 99 je možno stáhnout ZDE
Čísla Pramenu z let 2000 - 05 naleznete ZDE
