Předesílám, že pár (v uvozovkách) trestů jsme na táborech používali. Více méně se jednalo o kontrolovaný postih drobných přestupků, formou vhozením do vody, či skupina hříšníků dojela s kárkou ke studánce pro vodu. V prvém případě se jednalo o příjemné osvěžení v parném letním dni, v případě druhém – praktickou pomoc sami sobě.
Každý tábor má svůj psaný řád, což je soubor pravidel, kterým se vytváří
základní podmínky pro udržení bezpečnosti a ochrany zdraví jeho účastníků. Tam
kde řád není nastolen, je prostor pro chaos. Co když se ale tyto pravidla
očividně překročí? Měl by následovat kolektivní trest, či postih viníka?
Za léta praxe, by měl vůdce(-kyně) natolik zmoudřet, že vymaže
ze své mysli myšlenku na represe naměřené vůči dětem! Z počátku jsem také
praktikoval udělování prasátka, vlajky nebo mínus body.
Doporučuji
všem – skončete s touto formou trestu. Naplňte jeden z nepsaných
skautských zákonů – neurážej, ani neponižuj bližního svého…
Tyto tresty s sebou přináší následné ústrky hříšníka stran
ostatních dětí. Tím nejmenším zlem jsou posměšky, nadávky, ale bývá i
tiché vyhnání z táborové družiny, která se cítí mínus body poškozena. Ač
v dobrém úmyslu - pěstujeme v dětech skrytou formu šikany –
zupáctví.
Inspirovala mě myšlenka jistého skautského záslužníka
a zavedl – LÁRY FÁRY.
Lárus – je symbolem zlé myšlenky; pahýl působící
dojmem samorostu (vyhnilý kmínek s pařízkem), a je viníkem umístěn nedaleko
tábora na zvláště vyhrazené místo – zvané Fárus. Místo musí být
dostatečně daleko, aby s viníkem nemohl nikdo rozmlouvat, zároveň bylo z tábora
vidět. Toto pochmurné místo, je pro všechny obyvatele bez výjimky – tabu.
Lárus musí viník ručně očistit od zeminy a tlejících části
(bez použití nástrojů), a zasadí kořenem nahoru. Kořen v této podobě má
symbolický význam. Připomíná ducha pokory, který byl očištěn od špatné
myšlenky, a nyní střeží vyznačenou stezky, nebo cestičky… Pokud
vám tato metafora něco připomíná, potom máte pravdu. Tento trest
pomáhá dětem do deseti let.
Fárus – místo obývané Lárusy. Kdo ze skautů a
skautek, zásadním způsobem poruší táborový řád, či skautský zákon musí
odejít rozjímat na Fárus. Tady napíše na papír, co udělal nepěkného a
proč (důvod). Popíše své momentální pocity, a co učiní proto, aby svou chybu
napravil. Určitě by měla zaznít slova jako — odpuštění, mrzí,
selhal, chci, důvěru, apod.
Když je s doznáním hotov, vrátí se do
osady a odevzdá list vůdci tábora do úschovy. Ten jej uloží s tím, že
obsah je přísně důvěrný. Po tomto rituálu má viník čas do soumraku, aby
vinu napravil. Pokud se tak stane, může před nejbližším plánovaným ohněm,
požádat vůdce o vrácení svitku, a svůj hřích v něm spálit. Pokud vinu
hodí za hlavu, může vůdce svitek u ohně zveřejnit a požádat tábor o zástupný
trest.
Učme starší skauty a skautky odpovědnosti za své činy. Učme je používat prostá, ale kouzelná slova. Učme je nestydět se za své vnitřní pocity i emoce…
