Sůl nad zlato

V této české pohádce, je krásně zdůrazněn význam soli pro člověka. Sůl je jednou ze základních minerálních látek, které vaše tělo k přežití potřebuje. Navíc, sůl poskytuje i další uplatnění v extrémních podmínkách. Od použití jako přírodního elektrolytu, konzervace masa, či při zpracování kůže, nebo výrobě mýdla. Sůl pochází ze tří zdrojů: oceánu, ze solného dolu, nebo z půdy, která kdysi byla mořským dnem.

Sůl je jednou z důležitých složek připravenosti v případě dlouhodobé katastrofy. Bez soli nemůžeme přežívat, či přesněji řečeno bez sodíku. V podstatě je naše tělo závislé na malém množství sodíku k provádění mnoha biologických procesů. Konkrétně, sodík pomáhá, aby svaly s nervy spolupracovaly při svalové kontrakci, přenosu nervových signálů. Pomáhá regulovat krevní tlak a objem, udržuje celkovou rovnováhu tělesných tekutin. Sodík pomáhá udržet pravidelnou hladinu pH, což je důležitým indikátorem zdraví.

Běžným potravinovým zdrojem sodíku je nám známá kuchyňská sůl, která obsahuje 40 procent sodíku. Maximální denní příjem sodíku pro zdravého dospělého člověka, je v průměru jedna čajová lžička kuchyňské soli, která obsahuje 2300 mg sodíku. Nicméně, z hlediska přežití, existují i jiné zdroje sodíku, než kuchyňská sůl.

• Mořská voda - Slaná voda obsahuje v průměru asi 35 gramů soli na litr. Dvě lžíce mořské vody, by proto měly teoreticky splňovat denní příjem soli organizmu. Naše tělo ale není schopno absorbovat mořskou vodu (vzhledem ke koncentraci sodíku), a proto se musí před požitím, tuto vodu smíchat s vodou pitnou, v poměru alespoň 1/3. 
• Krev - Nejsem příznivec upírů, ale i v čerstvé krvi jsou stopy soli. I to může být důvod, proč některé národy dodnes konzumují čerstvou krev poražených zvířat.
• Čerstvé potraviny - Některé čerstvé potraviny, mají také přirozeně se vyskytující množství sodíku. Přestože drtivá většina ovoce a zeleniny, ve svém přirozeném stavu, neobsahují vysokou hladiny sodíku, existuje několik výjimek.

Dobrým zdrojem sodíku jsou některé odrůdy fazolí. Například, 100 g mungo fazolí obsahuje asi 820 mg sodíku, přičemž 60 g cizrny obsahuje 850 mg sodíku.

Listová zelenina a kořeny obsahují přirozené stopové množství soli.
Patří mezi ně mangold, který obsahuje asi 158 mg na 1/2 šálku; řepa, kapusty, pampeliška, hořčice. Listy tuřínu obsahují asi 174 mg sodíku v 1/2 šálku; srdce artyčoku obsahuje asi 80 mg na 1/2 šálku, stejně jako špenát. Malé množství sodíku obsahují arašídy, nebo citron.

• Kořenová zelenina - Některé kořeny, jako petržel, červená řepa obsahují až 65 mg sodíku, a tím vytváří životaschopnou náhradu soli.  Podobně jako celer, osahují i brambory či mrkev 50 mg sodíku.
• Ložiska nerostných surovin - Mnoho survivalistů doporučuje k použití, v případě nouze solné lizy, používané pro dobytek i zvěř. K tomu asi tolik - obsahují sice přísady, jako je selen, hořčík, jód či jiné minerální látky. Bohužel, navíc obsahují pojivo, které svou koncentrací, nemusí být bezpečné pro lidský organizmus.

Závěrem

Solné tablety sice mohou být velkou pomocí v situaci vašeho přežití, ale ještě důležitější je mít v podvědomí znalosti, jak sůl získat. V Česku jsou přirozeně se vyskytující ložiska soli zanedbatelná, jedná se více o lokální záležitosti. Pokud o nich víte, dobře si je zapamatujte…