Sestry Gabča a Prcek si po příchodu myslely, že budeme společně něco vymýšlet. Ale celou projektovou realizaci, krok za krokem, jsem měl už předem připravenou, ORJ odsouhlasenou. Děvčata jsem s ní seznámil, a požádal je, aby vznesly nějaké dotazy, či doplňky. Byly tím natolik zaskočené, že se ptaly, proč tam vůbec jsou.
Odvolal jsem se na jejich slib, že mi pomohou. Potřebujeme se domluvit na organizačních věcech, propagaci, programu, co, kdo, kdy, kde zařídí. Následně obeslal všechny zájemce zvacím dopisem na den D (14. 10. 95), nazvané jako 1. Blízké setkání jiného druhu (BSJD). A tak vznikla LINPRRTA, což byla zkratka pro Ligu na podporu roverů a rangers Táborska.
LINPRRTA byla postavena na dobrovolnosti, s podmínkou složeného skautského slibu, a vyplněné přihlášce. Součástí přihlášky byly i stanovy LINPRRTY, s kterými byl každý tímto způsobem seznámen, a svým podpisem potvrdil svůj souhlas s jeho dodržováním.
Když jsem si dělal na počátku vlastní průzkum, více jak dvě třetiny R&R nenalézali pro sebe další vyžití ve skautském oddílu. Opouštěli oddíly, protože v jejich věku (nad 16 let) už neviděli smysl v plnění další skautské zdatnosti. Nyní v LINPRRTĚ nacházeli, podle jejich zájmu, prostor ve specializovaných týmech, kde si mezi sebou vyměňovali vzájemné zkušenosti. Výsledným produktem těchto týmu byly organizovány besedy, výstavky pro ostatní zájemce.
Dalšími členy byli ti, kteří zastávali různé funkce v oddílech jako rádce(-kyně), přicházeli pouze dobít baterky. Z počátku, celá pětina linprrťáků byla pouhými cestujícími (pouze se vozili). Nicméně nesměle, ale postupně se zapojovali. Do jednoho roku měla liga kolem 150 členů z celého okresu a stále mohutněla. Začala produkovat vlastní projekty, které byly vždy zabezpečené minimálně desítkou linprrťáků. Mezi nejvíce hodnocené patřily tyto připravené, a z větší části zrealizované projekty:
- Skauting - pomoc s rádcovskými kurzy, společné aktivity s oldskauty, hry pro střediska, pomoc se stavbou táborů.
- Dětské dny pro dětské domovy v Radeníně, Nemyšli i Opařanech
- Pomoc městu s pořadatelskou činností při různých oslavách (Táborská setkání, Kozí Hrádek)
- Čištění břehů Lužnice, Kozského potoku
- Veřejná přenáška o práci rangers v národních parcích USA. V městské knihovně přednášel Indián.
- Celorepublikovou literární bienální soutěž pro rovery (rangers), ale i veřejnost, nazvanou SOSÁK. Na základě této soutěže vyšlo v edici Půlnoc několik básnických sbírek, ale i povídek, které bylo možno zakoupit u knihkupců.
Mimo to LINPRRTA realizovala nejen pro své členy i vedlejší aktivity:
- Setkání s... – byly zváni význačné osobnosti skautingu
- Večery pod lampou – vždy zaměřené na určitá témata (poezie, poslech hudby, výstavy rukodělných výrobků)
- Sjíždění řeky Lužnice
- Čtyřikrát do roka bylo pořádáno BSJD, což postupně pro nás všechny představovalo zvýšené nároky na prostory a ubytování.
Vzniklo několik profesních týmů, které sdružovaly R&R se stejnými zájmy:
- Novináři - vydávali časopis LINPRRTA, který informoval o dění, a mohl svobodně přispívat každý člen
- Indiáni – zájemci o praktický woodcraft (ETS), výrobky
- Lovy beze zbraní – pozorování a fotografování přírody (zvěře)
- Bocmani - vázané stavby všeho druhu
- PC programátoři
- Vojáci - příznivci vojenství, historického šermu
- Muzikusové, divadelníci aj.
Navíc, měl každý tým svou spojku, která měla spojení s radou. V případě potřeby bylo možné do 24 hodin zalarmovat všechny členy ligy k akci. Stalo se tak dvakrát. Prvně se jednalo o zkoušku, podruhé o skutečnou pomoc skautovi s vyklizením objektu po požáru (Borotín)...
