Jednu únorovou středu r. 1990, 1. středisko Junáka (potažmo Okresní rada Junáka), oficiálně přebralo od města Tábora prostory vhodné na klubovny. Byl to dvoupatrový dům čp. 28 v Křížové ulici na Starém Městě.
Měl jsem možnost si dům prohlédnout ještě před oficiálním otevřením. Den před tím, jsem jel s Rikym H. do Písku pro darovanou výstroj po LM. Naložili jsme plnou dodávku vyřazených ešusů a čutor. Po návratu do domů všechno vyložili ve skautském domě. Tehdy jsem měl chvilku si barák prohlédnout. V té době už bylo jasné, že jsme nejpočetnějším oddílem okresu a proto i předem a v tichosti vybral prostory.
Vůdcem 1. střediska (Riky H.) a Johnym za ORJ, jsme byli následující den přizváni na předání všichni vedoucí oddílů. Včas jsme se dostavili pouze dva. Dopředu jsem odhadl, že odvaha ostatních opozdivších se oddíláků, pustit se do rozsáhlejších stavebních úprav bude mizivá. Nebyl proto problém, získat pro náš oddíl dvě místnosti (2,50 x 5,30 m) a špeluňku 2x2 metry o kterou nikdo nejevil zvláštní zájem.
Na oko jsem se tvářil zklamaně, zatímco ostatní dávali průchod své radosti. To už jsem ale nevnímal – právě jsem spouštěl den předem připravenou akci, nazvanou - Kulový blesk.
Velmi jsem při této příležitosti spoléhal na Paďu. Byl zedníkem, proto i předpokládal, že pod jeho dohledem půjde všechno jako po másle. Bohužel - neměl čas!
Zvolil si pracovat na své rekreační chalupě a přes týden zase jezdil za prací do Německa. Z ostatních starých vlků přišel pomoci Jajda V., Jim a Akéla. Účastnili se všichni starší chlapci oddílu, přiběhla i naše děvčata ze Žlutého kvítku. Ze mě se stal od té chvíle, opět proti mé vůli (!), na víc jak rok - Ferda mravenec, práce všeho druhu.
Věděl jsem, že když se podaří zbourat příčku mezi místnostmi, vznikne dostatečně velký prostor na klubovnu. Dál bylo nutné osadit dlouhý překlad, vybourat a zazdít dvoje dveře. Předělat el. instalaci, oklepat a nahodit stěny, natřít a zasklít okna, vymalovat. Trávil jsem na klubovně se staršími chlapci nebo sám, kteroukoliv volnou chvilku a často jsem odcházel kolem půlnoci.
Za tři týdny - byla rekonstrukce klubovny dokončena! V ostatních klubovnách teprve počali s vyklízením, u nás už probíhaly regulérní skautské schůzky. Březen a s ním příchod Jara jsme vítali již ve vlastní, nové klubovně!!!
Bratr Jajda V. pracoval jako mistr odbor. výcviku budoucích truhlářů a tak nám pod jeho vedením učni spíchli za pár stovek, několik stolů a lavic do nové klubovny (Paďa pořádal počátkem června na své chalupě potlach. Jeden stůl si půjčil a už ponechal navždy).
Každý se snažil donést třebas i maličkost, co by pomohlo klubovnu zařídit a zútulnit. Po letním táboře jsme si mohli dovolit koupit kamna - CLUBky. V zimním období se nejprve před schůzkou muselo zatopit, ale starý dům se velmi špatně vytápí! Z nepotřebné špeluňky, jsme udělali místo na otop a příruční skládek.
Záměrem Kulového blesku bylo, minimalizovat ztracený čas a to se povedlo!
