Inipi je indiánská stavba, sloužící k očistným obřadům. Samotný očistný obřad se podobá spíše parní lázni. Na rozdíl od ní však neslouží jenom k očistě těla. Obřad v inipi slouží hlavně k očistění mysli či duše, což bylo v pojetí Indiánů zbavení se zlých duchů a přivolání dobrých bytostí.
Byl ve své podstatě neodmyslitelnou součástí před nastávajícím velkým lovem, ale i bojem. Všechny tyto tři procesy působí kladně na lidskou psychiku, ale posvátný obřad v inipi se používá kromě uvolnění také k léčení, duchovnímu ozdravování a vnitřnímu rozvoji.
Podle Indiánů slouží jako hlavní zdroj léčebné síly v inipi čtyřem silám "Stvoření" přicházející ze čtyř světových stran a symbolizující emocionální, duchovní, fyzickou a duševní dynamiku zážitku v inipi. Čtyři energie, čtyři síly, čtyři živly, jsou podle Indiánů věčné a nekonečné a slouží k tomu, aby formovaly a ovlivňovaly vše ostatní.
Výběr místa pro inipi náležel šamanovi, který hledal uzly, ve kterých se se křižují hlavní čtyři síly vesmíru. Tyto uzly se dají podle tradice poznat podle modré energie, která z takového místa vychází. Potní chýše má být umístěna poblíž jezera nebo vodního toku, aby po potní kůře mohla následovat koupel. Šaman se posadil na střed uzlu směrem k severu a modlil se k duchovním bytostem Přírody. Promluvil ke každé ze čtyř sil vesmíru a požádal ji, aby pro obřad zapůjčila svoji energii. Také obětoval listy tabáku, buďto kouřením posvátného amuletu, nebo rozdrolením listů a posypáním země.
Poté se vyznačilo místo na jámu pro žhavé kameny a vlastní půdorys chýše. Před vykopáním jámy se šaman omluvil za porušení povrchu Země (po ukončení obřadu se celé místo uvede do původního stavu!). Vykopaná hlína se uloží na východ od jámy a tvoří základ oltáře Otce Nebe — Velkého Ducha, jáma symbolizuje Matku Zemi. Do prostoru mezi oltářem a jámou se nevstupuje, aby se nenarušovalo spojení Nebe a Země.
Kostra potní chýše byla tradičně z tenkých vrbových kmínků (obvykle dvanácti), silných asi jeden až dva palce. Jejich useknutí předcházela omluva vrbě s vysvětlením, na co bude sloužit. Větvičky odříznuté z kmínků se na místě opět zasadily s přáním, aby zakořenily a dobře rostly.
Na obvodu potní chýše se pomocí pevného kolíku vyhloubí osm (dvanáct) otvorů, do kterých se kmínky zasadí silnějšími konci a dobře utěsní. Horní konce se ohnou k sobě a svážou (vrbovou kůrou, nebo provazy z přírodního materiálu) tak, aby chýše měla výšku přibližně po prsa dospělého muže. Do boků kostry se pro zpevnění zapletou dvě až tři obruče ze zbývajících kmínků a poslední kmínek se ohne do podkovy a vytvoří se z něj vchod do chýše na východní straně. Kostra chýše se pokryje kůžemi (plachtou, celtami).
Deset stop od vchodu směrem k východu se udělala jedna značka, odtud sedm stop směrem k jihu druhá značka a ve středu mezi těmito značkami se vytyčil kruh pro posvátné ohniště. Opět se Zemi obětoval tabák a vykopala se jáma asi jednu stopu hluboká. Vykopaná hlína se použila na ochranný kruh.
Výběr kamenů byl opět spojen s rituálem, při kterém se kamenům vysvětlí účel obřadu a je k nim vznesena prosba, jestli se chtějí posvátného obřadu zúčastnit. (Pozor, vyhněte se pískovci, vybírejte pouze pevné a tvrdé kameny, které v ohni a při polévání nepukají. Nikdy se také nepoužívají kameny, které už byly použity pro jiný obřad!) Vybrané kameny velikosti pěsti až dětské hlavy se shromáždí kolem ohniště.
Před vlastním obřadem všichni účastníci odloží šaty i všechny osobní předměty, včetně šperků. Jako první vešel do stanu šaman s posvátnou dýmkou. Rozprostřel po zemi šalvěj a potom obešel stan po směru slunce a posadil se na východě čelem ke vchodu. Za ním vstupují i ostatní účastníci.
Kameny rozpálené na ohništi vně stanu byly přeneseny dovnitř vidlicovou holí. První kámen byl věnován Velkému duchu, ostatní čtyři byly orientovány do čtyř světových stran. Poté byla chýše uzavřena a tradičně následovala modlitba účastníků za sebe, příbuzné, za odpuštění provinění. Potom začal šaman rozžhavené kameny polévat vodou a bylinkovým odvarem. Bylinkový odvar mají také účastníci na pití pro očistu a k doplnění tekutin.
Trvání obřadu bylo od čtvrt hodiny až po celonoční. Někdy se třeba přerušil a po koupeli všech účastníků opět pokračoval. Opustit chýši mohl každý dle svého vlastního uvážení, nikdy se nejednalo o soutěžení, kdo víc vydrží (!).
Po opuštění inipi následovala koupel a po ní se účastníci shromáždili kolem ohně k meditaci, aby nechali léčivé síly dokončit jejich práci. Všechny nemoci a problémy zůstaly v kruhu inipi, kde byly neutralizovány a pohlceny. (Volně přeloženo ze strany kmene Lakotů)
