Z počátku jsem potřeboval sestavovat program oddílových schůzek, a opět mi nepřímo pomohl bratr Akéla, oceňuji i pomoc Luigiho s Waldou. Poskytli mi dochovanou literaturu – hlavně hry a metodiku. Později jsem se naučil těžit z každé situace a podnětu, abych je přetavil na hru samotnou či námět na hru příští.
Často se mě později ptali - jak to děláš, kde bereš tolik nápadů a já pouze krčil rameny. Návod mám a je jednoduchý - kdo sáhne po knize, aby si ji přečetl, ten nemá problém se stavbou skautského programu. Co kniha - to množství příběhů, zápletek, tedy nepřeberné množství témat na hru
Týden co týden připravit odd. schůzku pro zhruba 50 dětí, bylo hodně náročné. Každý sudý pátek jsem pořádal tzv. Oddílovou radu. Tady jsem pracoval s většími kluky, kteří se oklikou připravovali na samostatné vedení družin. V oddíle byly v té době i kluci v roverském věku. Nikdo je totiž po náboru nechtěl, protože bylo jasné, že na to, aby byli skauty je příliš pozdě (mnozí nepřišli z ulice, ale z PO SSM). S tímto názorem jsem souhlasil, přesto se snažil použít je jako rádce a příhodně motivovat. Účel světí prostředky.
Netvrdím, že se to vždy podařilo. Tu a tam jsem vsadil i na koně, který měl předpoklady pouze na krátkou trať. Riziko, s kterým musí vůdce počítat a mít rádce vždy v zorném úhlu, aby mohl okamžitě reagovat. Stále mít na paměti, že v jejich věku se objevují sklony k přezírání, šikaně a jiné klackovitosti obecně, které je nutné utlumit. Naopak využívat přirozené sebevědomí a soupeřivost v kladném slova smyslu.
První výsledek našeho společného snažení, se projevil na 1. střediskovém srazu u Harachovky (květen 90). Moji chlapci hravě zvítězili ve většině disciplín, tak jako i později na několika dalších střediskových hrách. Avšak to první vítězství - považuji za velmi důležité a i dnes, mu přikládám značnou váhu.
Pozdější vůdci středisek se domnívali, že tyto akce jsou pro kočku a nechali jim odzvonit. Jak hloupé rozhodnutí! Co může motivovat fotbalisty, kdyby si kopali pouze sami se sebou, bez soupeře... Měl by takový tým podporu fanoušků, sponzorů?
První naše vítězství přineslo všem dětem sebevědomí, tolik potřebnou hrdost na svou příslušnost k oddílu a vědomí, že to - co se naučily, není nadarmo… Družinový systém byl nastartován od měsíce března 1990. Oddíl byl dočasně rozdělen do šesti družin, v jejichž čele stál vždy jakýs takýs rádce a jeho zástupce:
Hadi – Libor K., Beri
Medvědi – Mamut, Vašek (vojín)
Zálesáci (vlčata) – Jim s Janou V.
Žlutý kvítek (děvčata) – Ilona, Walda
Nadějný Žlutý kvítek jsem byl v březnu donucen (ORJ) převést do dívčího střediska (3. oddílu), kde byly postupně její členky rozprášeny. Mně osobně to bylo líto a myslím, že tehdy i děvčatům. Slabou záplatou jim byl List díků, který jsme jim předali.
O mnoho hůře tehdy dopadl bratr Bažant, který svůj koedukovaný 8. oddíl musel úplně rozpustit. Měl v něm své dvě dcery, což ho natolik otrávilo, že ukončil i členství v Junáku ...
