Hledání nových forem jak zaujmout tehdejší generaci dětí. Vytvořit zcela novou identitu oddílu na základě skautských principů, starých i nových tradic, zároveň vytvořit v dětech pocit jednoty. Zajistit co nepříznivější podmínky a podporu v dané době. Být si vědom neúspěchů, i vlastních, a poučit se z nich...
Oddíl je živý organizmus, který má svůj rytmus, a svého ducha. To už Patt dobře věděl, proto se nikdy nepokládal za něco víc, než byly děti. Právě oni tvoří ducha oddílu. Aby si získal důvěru každého jednotlivce, musel trpělivě naslouchat, dokázat pochválit i povzbudit. Zároveň zjistit v jakých sociálních podmínkách vyrůstá, poznat rodiče. Duch - neduh, rodiče vždycinky hrají důležitou roli.
Nové děti přicházejí, bohužel i odchází. Proto s příchodem každého Skautského roku, musel Patt začít od začátku. Tak to prostě je! Přesto byl přesvědčen, že následující Skautský rok odstartoval úspěšně.
Na jedné straně narůstající nátlak několika jedinců na Patta, na straně druhé, s příchodem děvčat, a hlavně Sluníčka (Žihadla), nastalo pár tvořivých let tohoto oddílu. Sestra Sluníčko přinesla báječný potenciál nových aktivit, které společně přiváděli k realitě.
Díky ní získal oddíl v září i nějakou korunu, v průběhu městem pořádaných Táborských slavností při pořadatelské činnosti. Protože peněz měl oddíl dost, zakoupil Patt na budoucí výpravy pět větších outdoorových stanů.
Týden nato se uskutečnil plánovaný oddílový výlet za Zárybničnou Lhotu. Poprvé za účasti děvčat - Rosniček, a patnácti kluků. K nádraží (místo srazu) se přišel na hemžení podívat i Akéla.
V říjnu se měl natrvalo navrátit z vojny - a k oddílu - bratr Mamut. Patt byl hodně rozčarován, že se ani v následujících měsících neozval. Zoufale potřeboval někoho, kdo by se občas podíval na průběh schůzek, pomohl s realizací oddílových podniků. S problémem se svěřil bratru Vlkovi, zda by se někdo nenašel mezi jeho rovery. Vlk, Pattovi doporučil bratra Šneka.
Šnek byl kluk v roverském věku, studoval VŠ. Oficiálně byl členem roverského oddílu, ale byl jaksi nezařazený. Proto pomáhal Lišákovi při středisku jako správce skautského domu. 16. 10. 95 byla formálně zahájena činnost Linprrty. Účastnili se nejen roveři Trojky, ale i bratr Šnek. Proto po jejím skončení za ním Patt přišel, a nabídl mu nezávaznou spolupráci s oddílem.
Patt si společné spolupráce s bratrem Šnekem velmi považoval. Na oplátku ho zasvěcoval do tajů skautingu, metodiky, jak jej správně „uchopit” i „pochopit”. Byla to spolehlivá, svědomitá osoba, navíc Šnek dychtil po smysluplné činnosti s dětmi. Děti si ho na oplátku oblíbily natolik, že s Trojkou prožil i několik příštích letních táborů.
26. – 29. 10. 95 proběhly v pořadí IV. Vigilie pod Blaníkem. Tak jako před rokem, na čtyřdenní Vigilie Patt pozval starší kluky oddílu. Účastnily se i Pinocio, Seržant, Vysílačka, Sluníčko, několik děvčat z dívčí Trojky, zástupci Pětky (VS), Dzip s Vlkem a Šnek. Jeden večer přijel navštívit táborníky Jim, se zdravotnicí Věrou. Opět byl tradiční půlnoční výběh na Velký Blaník, a další tzv. orvávačky. Dalo by se napsat, že do konce října, bylo vše, jak má být…
Týden nato se uskutečnil plánovaný oddílový výlet za Zárybničnou Lhotu. Poprvé za účasti děvčat - Rosniček, a patnácti kluků. K nádraží (místo srazu) se přišel na hemžení podívat i Akéla.
V říjnu se měl natrvalo navrátit z vojny - a k oddílu - bratr Mamut. Patt byl hodně rozčarován, že se ani v následujících měsících neozval. Zoufale potřeboval někoho, kdo by se občas podíval na průběh schůzek, pomohl s realizací oddílových podniků. S problémem se svěřil bratru Vlkovi, zda by se někdo nenašel mezi jeho rovery. Vlk, Pattovi doporučil bratra Šneka.
Patt si společné spolupráce s bratrem Šnekem velmi považoval. Na oplátku ho zasvěcoval do tajů skautingu, metodiky, jak jej správně „uchopit” i „pochopit”. Byla to spolehlivá, svědomitá osoba, navíc Šnek dychtil po smysluplné činnosti s dětmi. Děti si ho na oplátku oblíbily natolik, že s Trojkou prožil i několik příštích letních táborů.
26. – 29. 10. 95 proběhly v pořadí IV. Vigilie pod Blaníkem. Tak jako před rokem, na čtyřdenní Vigilie Patt pozval starší kluky oddílu. Účastnily se i Pinocio, Seržant, Vysílačka, Sluníčko, několik děvčat z dívčí Trojky, zástupci Pětky (VS), Dzip s Vlkem a Šnek. Jeden večer přijel navštívit táborníky Jim, se zdravotnicí Věrou. Opět byl tradiční půlnoční výběh na Velký Blaník, a další tzv. orvávačky. Dalo by se napsat, že do konce října, bylo vše, jak má být…
