Důvodem tohoto telefonátu bylo, že zástupce ve své výpovědi vše popřel, a Policii se zapřísahal o své pravdomluvnosti, protože je skautem - a „skauti” přeci nelžou...
Následně detektiv Patta požádal, aby se svým „pravdomluvným skautem” promluvil, přiměl ho, aby všechno co si „vypůjčil” vrátil. Zatím, do té doby, další vyšetřování zbrzdí, ale bohužel mají proti němu i jiné důkazy, včetně fotografií. Rád by to vyřešil v tichosti touto cestou, protože to mezi jeho kolegy vrhá špatné světlo na i ostatní skauty…
Že zástupce ve své výpovědi lhal, si Patt uvědomil už během telefonického hovoru. Doličné věci, u něho dokonce na vlastní oči viděl! Se svým zástupcem si Patt v soukromí důrazně promluvil. Důrazně i proto, že pokud řadu let stavěl obraz skautského oddílu navenek, nyní se vše sesypalo, jako domeček z karet.
Doporučil zástupci, co by měl ve svém vlastním, ale i obecném zájmu udělat. Všechno napravit už nejde, ale ať nikdy nepoužívá skautský zákon jako svůj štít.
Nejspíš zástupce tenkrát vše vrátil, ale Patt měl od té doby výčitky svědomí za něho. Naopak druhá strana, jak to někdy bývá, měla na Patta pořádný vztek.
To byl začátek konce jejich vzájemného přátelství. Netrvalo to dlouho, a zástupce se vůči Pattovi ještě víc uzavřel. Jejich společná komunikace se omezovala na nejnutnější míru. Vůdčí roli převzala středisková zdravotnice, na které byl zástupce velmi závislý, ač měl svou rodinu. Nepřímo začal Patta kritizovat slovy: „Tak jsem byl za zdravotnicí, a ta mi povídala…”.
Další činnost tohoto zástupce, ale i zdravotnice, se stávala postupem času sporadickou. Začali se s úspěchem tvářit zaneprázdněně, ovšem pravidelně docházeli na oddílové rady, aby se účastnili hlasování. Na tomto dvorečku zatím neměli spojence. Docházeli hlavně polemizovat, ale postupně nabývali na síle…
