Když Patt počátkem roku, připravoval dalšího čísla oddílového časopisu Pramen, podělil se o své chmurné myšlenky s Riky Řeháčkem. Riky Řeháček byl Pattův přítel, zároveň mentor pro vydávání malých forem časopisu. Riky vytušil, že se jedná o zásadní rozhodnutí ze strany Patta, a informoval okresního náčelníka.
Tehdy opět zasáhl bývalý vůdce Akéla. Pozval si Patta na návštěvu pod záminkou, že píše do skautského časopisu o LINPRRTĚ, a potřebuje doplnit nějaká fakta. U Akély byl jakoby „náhodou“ i br. Johny (okresní náčelník), který Pattovi jménem ORJ neoficiálně poděkoval za vznik LINPRRTY. Co jsou mu známy ohlasy z oddílů, tak jsou vesměs velmi pozitivní, a to i od oldskautů.
Chvilku si ještě povídali o budoucnosti tohoto skautského uskupení, a proč vznikl. Tím se Patt nevyhnul i faktické poznámce, že roveři v jeho oddílu vždy byli a stále jsou velkou brzdou, pro další vývoj. Na vině je on sám, ale i současná situace v Junáku.
Nikdo se metodicky roveringem nezabývá, naopak je tu snaha zneužívat jejich přešlapování na místě pro jinačí cíle. To bylo jedním z hlavních důvodů jak pomoci jeho roverům, ale i oddílu.
Na závěr oba chtěli po Pattovi, aby jim vylíčil situaci v Trojce. Patt nic neskrýval, popsal současný stav, přiznal i svůj úmysl skončit své působení v oddílu. Akéla s Johnym poslouchali, bylo slyšet jenom cinkání lžiček o stěny hrnku s kafem. Když Patt skončil, ustalo i cinkání, a nastalo hrobové ticho.
Ti dva se na sebe dívali, jakoby se pokoušeli o telepatický rozhovor. Usrkli ze svých hrnků, a pustili se do Patta. Pokud se rozhodne pro odchod, zklame nejen je, kterým tehdy slíbil, že vydupe oddíl z ničeho, ale hlavně děti v oddílu.
Na Pattovu otázku, jak by se zachovali oni, kdyby byli na jeho místě, shodně odpověděli, že musí nespokojencům navrhnout, aby si založili vlastní oddíl. Pokud nebudou souhlasit, pak se jich musí zbavit, na základě nedodržování skautských zákonů a slibu. Důkazů je víc než dost...
Článek Akéla opravdu napsal a poslal - ale nebyl nikdy otištěn…
