Když jsem se došel společně s Jimem podívat na místo, spadla nám také brada, protože to byl holý fakt. Co teď?! Necháme to osudu a nějak vydržíme těch pár dní do konce? Bez vody můžeme další pobyt rovnou zabalit. Po krátké poradě o našich možnostech, jsme se rozhodli pro její záchranu
Pokud máte na táboře přes třicet dětí, potřebujete pro ně denně víc jak 1.5 kubíku vody, včetně vody na vaření, nádobí, atd. Naším jediným zdrojem, byla právě tato lesní studánka. Pramen sice nevyschl, ale našel si novou cestu, mimo dosavadní koryto. Voda mizela někde mezi kořeny blízkého stromu, aby se zase objevila o pár metrů níže.
Vrátili jsme se zpátky do tábora, nechali nastoupit osazenstvo tábora, a oznámili stav nouze. Z větších kluků potom vybrali dobrovolníky, a rozdělili potřebné úkoly. Vybaveni nářadím jsme se pustili do záchrany naší jediné zásobárny vody.
Vrátili jsme se zpátky do tábora, nechali nastoupit osazenstvo tábora, a oznámili stav nouze. Z větších kluků potom vybrali dobrovolníky, a rozdělili potřebné úkoly. Vybaveni nářadím jsme se pustili do záchrany naší jediné zásobárny vody.
Demontovali jsme stříšku, a následně vytrhli stavidlo, abychom zjistili příčinu. Původcem byli hraboši, kteří protkali oba břehy studánky mnoha chodbičkami. Několik kluků jsem proto požádal, aby těžili jíl a zpracovali ho na kompaktní hmotu. Další poslal sbírat kameny.
S Jimem jsme se domluvili, že přiveze velký, ale hlavně silný igelit. Navíc
v nějakém marketu nakoupí 20 balíků balené vody. Těchto 180 litrů vody jsem chtěl mít jako provizorní zásobu pro případ nouze, než se studánka opraví a pramen opět vyčistí. Jim s sebou vzal i staré dřevěné stavidlo, že se pokusí s ním rychle něco udělat.
Mezi tím jsme vyházeli dno studánky, odkopali oba břehy, vyřezali staré kořeny. Na to začali palicí a kameny zpevňovat oba břehy, stěny pokryli vrstvou jílu. Večer dorazil Jim s balíky vody, igelitem, i opraveným stavidlem. Opět tedy osadili dřevěnou hráz zpátky, vymazali jílem, na dno umístili igelit tak, aby vytvořil umělý bazének. Ten se opětovně vyložil kameny s jílem coby nepropustné pojivo.
S Jimem jsme se domluvili, že přiveze velký, ale hlavně silný igelit. Navíc
v nějakém marketu nakoupí 20 balíků balené vody. Těchto 180 litrů vody jsem chtěl mít jako provizorní zásobu pro případ nouze, než se studánka opraví a pramen opět vyčistí. Jim s sebou vzal i staré dřevěné stavidlo, že se pokusí s ním rychle něco udělat.
Mezi tím jsme vyházeli dno studánky, odkopali oba břehy, vyřezali staré kořeny. Na to začali palicí a kameny zpevňovat oba břehy, stěny pokryli vrstvou jílu. Večer dorazil Jim s balíky vody, igelitem, i opraveným stavidlem. Opět tedy osadili dřevěnou hráz zpátky, vymazali jílem, na dno umístili igelit tak, aby vytvořil umělý bazének. Ten se opětovně vyložil kameny s jílem coby nepropustné pojivo.
Práce byly za svitu baterek ukončeny ještě do půlnoci. Celou noc byla studánka s napětím sledována, zda vydrží. Vydržela, a vydržela po současnost.
Tato nepříjemná příhoda prošla v podstatě bez povšimnutí ostatních táborníků. Následující den studánka opět sloužila svému účelu, jako by se nic nestalo. Snad jen pár lidiček se motalo kolem, aby uvedli okolí do původního stavu, a dokončili stříšku. Balená voda byla spotřebována v předvečer posledního dne tábora.
