Prý proto, že už ví jakou chybu udělali, že odešli z oddílu. Kdyby se mohli vrátit, přijdou do hodiny. „Ježíši, jenom to ne”, pomyslel si Patt. Přijeli taky proto, že jim není lhostejné, co se nyní děje v jejich mateřském oddíle. Patta varovali, že za jeho zády probíhá jakási pochybná „revoluce”. Patt jim na odchodu poděkoval. Ubezpečil je, že o celé situaci v oddílu ví, a bude se jí v pravý čas zabývat…
Rada oddílu
Zánik Sagitty a vznik LINPRRTy, dal impuls k tomu, aby prázdné místo v oddílu zaplnil „spolek nešťastných”. Přispělo k tomu i několik nestandardních příhod. A tak postupně a za tiché podpory střediskového vůdce Lišáka, se členy tohoto spolku stali roveři, zástupci oddílu, ale i zdravotnice. Sebevědomí celé party se posilovalo právě u ní doma. Patt si tento spolek pro sebe, s trochou sarkasmu, pojmenoval - rada oddílu (RO).Tuto skrytou opozici spojovala jediná myšlenka: „Vůdce je „vůl” – ať žije vůdce!” Jejím úkolem bylo rozvrátit oddíl, na základě skryté i otevřené kritiky Patta uvnitř i vně oddílu. Začali vytvářet pomluvy i zaručené fámy. Dopředu postrčili br. Pinocia – který začal jako první se skautskou neposlušností, ostatní se schovávali jeden za druhého. Pinocio byl šťastný, jak ho všichni vynášejí, snad až na budoucí funkci vůdce oddílu.
V průběhu následujících měsíců, se začali chovat jako temní „apoštolové”, a nejvíce škodili mezi dětmi. Momentem který RO přihrál, byl Pattův projekt‚ na vytvoření prostoru pro činnost roverů a rangers. Tahle Pattova aktivita šla záměrně mimo jeho oddíl, ale i střediskové činovníky. Když RO viděla všeobecné nadšení, s jakým se rozeběhla činnost LINPRRTy, začala tiše vzpomínat na své staré, dobré časy.
Jejich vztahy s Pattem, se stávali, řečeno diplomaticky - napjaté. Fakticky nastalo skryté soupeření mezi Pattem a RO na straně druhé. Vůdce oddílu si za nedlouho všiml, že družiny začaly zvolna polevovat ve své činnosti a vypouštěly skautskou náplň. Rádcové chodili nepřipraveni na své schůzky, nebo bez omluvy nepřišli vůbec.
Patt lpěl na tom, aby plán činnosti oddílu, ale i všechny návrhy, pokaždé odhlasovala Oddílová rada (OR). Členy této rady, s hlasovacím právem, byli původně všichni rádci družin, vůdce a jeho zástupce. Patt ale hlasovací právo později rozšířil na všechny účastníky OR. Důvodem bylo, že rádce delegoval na radu svého zástupce, nebo nepřišel první zástupce oddílu, tak ho nahradil jiný činovník.
Díky tomu, byl s dosavadním hlasováním konec a vůdce měl velký problém něco prosadit. Na oddílové rady začali naráz docházet všichni členové RO (měli hlasovací právo), a bez rozpaků toho dokázali použít. Patt si opět vzpomněl na slova Akély, který ho kdysi varoval slovy: „Pamatuj si, pokud ti to přeroste přes hlavu, už s tím těžko něco uděláš…”
