Václav Boušek - z podučitele na řídícího

Svatba

Svatba Václava J. K. Bouška s Ninou (Antonínou) Šípovou, se uskutečnila i přesto, že v březnu t.r. zemřel otec Václava - Augustýn. Novomanžele oddával v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech kaplan Jan Nepil, a svatba proběhla dne 10.června 1890.

Brzo po svatbě, se manželé Bouškovi přestěhovali k rodičům manželky. Budova Nové scény táborského divadla, byla původně obytným domem, kde Josef Fr. Šíp provozoval pánské krejčovství a sklad látek. Bouškovi, si tu prozatím zařídili jeden pokoj a ostatní prostory užívali společně s rodiči.

Důvodů pro stěhování, bylo asi několik. Zatímco Doubkovi ve škole obývali velký byt řídícího učitele (bydleli přes chodbu), byt podučitele Václava, byl bytem spartánským. Dvě cimry byly zpolovic i školním kabinetem, pro vodu se chodilo do veřejné studny, a suchý záchod byl za školou. Byt proto nebyl moc vhodný pro tehdejší mladou rodinu, navíc, když plánovali rodinu.

Jiným argumentem mohlo být, že Nina stále pomáhala svému otci v krejčovství, společně se starší sestrou Julií. Více klidu Václavovi na práci, mohlo být také důvodem. V té době si Václav kromě učení v klokotské škole, přivydělával psaním historických studií a kreslením. Konečně, pádným argumentem mohl být i strach.

Epidemie

V Klokotech řádila tou dobou epidemie spály. Nemoc, postihla i ženu řídícího učitele, Marií Doubkovou, která vyučovala ruční ženské práce. Pár měsíců po svatbě, spálou onemocní i pan řídící Doubek a Václav je dočasně pověřen jeho zastupováním. Do jeho návratu, dochází do klokotské školy vypomáhat historik, profesor Karel Thir s kterým později Václav hodně spolupracoval.

Nicméně tato nemoc si tehdy neomezeně vybírala svou daň a Marie Doubková záhy umírá. Na řídícím Doubkovi se nemoc natolik podepsala, že je nucen jít na odpočinek, a odchází do Opařan. Po smrti učitelky Doubkové, Václav navrhl dočasně pro tuto funkci svou švagrovou, slečnu Julii Šípovou, která v Klokotech vyučovala pár let.

V říjnu 1891, je pověřen novým řídícím učitelem Jan Štěpánek, který doposud působil ve Vrcholtovicích u Vožice. Přestěhuje se proto do bytu po bývalém řídícím učiteli Doubkovi. Epidemie spály zužovala okolní vesnice, včetně Klokot často. Jednou nemoc dokonce zapříčinila, že na jaře 1893 se na několik měsíců muselo vyučování úplně omezit.

Do tohoto shonu se v červnu 1892, narodil manželům Bouškovým syn Rafael. Celým jménem Rafael Josef Alois, budoucím pokolením bude znám jako Rafael Maria Boušek - „táborský Faust”.

O prázdninách následujícího roku onemocněl na klokotské škole i nový řídící učitel, a Václav je opět dočasně ustanoven zástupcem. Navíc je ustanoven členem školní rady. Václav byl stále veden jako podučitel, až teprve v květnu r. 1905 byl oficiálně jmenován výnosem c. k. Okr. školním radou - učitelem první třídy (pro první stupeň).

S jeho jmenováním, přišly do rodiny i peníze, a Bouškovi si konečně mohli dovolit poohlédnout se po vlastním větším bydlení. Tak se i stalo. Přestěhovali se do podnájmu na Klášterní náměstí (Mikuláše z Husi) čp. 36, k paní Hausrové, aktivní člence žen. spolku ZORA.

Tady se také r. 1907, narodila do rodiny Boušků dcera Maruška. Celým jménem Marie Růžena Rafaela. Jméno Rafaela proto, že kmotrem byl její bratr.

Řídícího Štěpánka, Václav dlouhodobě zastupoval ještě několikrát. Naposledy byl pověřen dosavadním správcem školy pro nemoc pana Štěpánka r. 1909. Nicméně, následujícího roku řídící učitel umírá.

V létě 1910 byl učitel Václav Boušek na základě výběr. řízení a školní radou, zvolen (definitivně potvrzen c. k. zem. školní radou) do funkce řídícího učitele obecní školy v Klokotech. Václav se proto o prázdninách s rodinou nastěhuje zpátky do klokotské školy a připravuje se na zahájení nového školního roku. Pořádá pro ženský spolek Zora kurzy malování. To léto nebylo ničím výjimečné…