Pokud nebude spolupracovat, předvolají Seržanta k výslechu i s rodiči. Na předmětech se navíc našlo dost otisků.
Patt pochopil, že je zahnán do kouta. Další zapírání by ničemu nepomohlo. Naopak. Mohlo by všechno zhoršit.
Pomalu kývl hlavou. Ukázal na diktafon. Detektiv jej vypnul. Patt souhlasil s výpovědí, ale stanovil si podmínku.
Celá věc se musí dořešit jako klukovina u přestupkové komise městského úřadu. Nikdo z účastníků nebyl tehdy trestně odpovědný jako dospělý a nikdo nechtěl způsobit skutečnou škodu.
Potom, že spadla klec, to Patt oznámil roverům.
Koncem června byli roveři i s rodiči předvoláni k přestupkové komisi. Patt šel s nimi jako jejich obhájce.
Schytal to za všechny. Starý úředník na něj křičel, k čemu že to cvičí dorost, že tohle nemá se skautingem nic společného a že podobné hry mohou skončit tragédií.
Patt mlčel. Věděl, že v mnohém má pravdu. Nakonec komise rozhodla. Všichni „teroristé“ zaplatí pokutu sto korun.
Rodiče i roveři spěchali domů. Patt sešel dolů k pokladně a zaplatil všechno sám. Kupony pak odnesl zpět komisi, aby rodiče nebyli škodní.
Přesto se nezbavil hořkého pocitu. Roveři i jejich rodiče si stále mysleli, že kdyby Patt nepromluvil, nikdo by na nic nepřišel. Jenže Patt věděl, že opak byl pravdou.
Policie už byla u cíle. Měla stopy, svědky, školní informaci, podezření i důkazy. Jeho výpověď jim nezlomila vaz. Spíš zabránila tomu, aby se případ rozrostl do něčeho mnohem horšího.
A teprve zpětně si Patt uvědomil ještě jednu věc.
Mamut měl vlastně obrovské štěstí v neštěstí.
To, že ho před akcí srazilo auto a výsadku se nezúčastnil, ho možná zachránilo před daleko vážnějšími následky. Jako plnoletý by za celou věc mohl nést úplně jinou odpovědnost.
Náhrada škod a nákladů na zásah, vyšetřování a přerušení dopravy totiž přesahovala milion korun.
Operace Arnhem skončila pokutou sto korun. Ale mohla skončit zničenými životy.
