PhDr. R. M. Boušek - socialista, hermetik a herpetolog

Ještě roku 1915 začíná Rafael Maria Boušek, jako zastupující profesor, vyučovat na c. k. reálce a obchodní škole v Rakovníku. Roku 1918 je už tušen konec války, ale i rozpad Rakousko-Uherské monarchie. Císař Karel I. se sice snaží ještě něco zachránit, ale říše je už v hlubokém politickém rozkladu. Lidé se bouří, konfrontovaní s každodenní realitou všeobecného nedostatku, kdy se zvláště ve větších městech žilo na hranici hladomoru.

Leckde se mluvilo o české státní samostatnosti a v nadcházející euforii se scházeli hlavně mladí lidé, aby pomohli budoucí svobodě, a přitom hledali sami sebe. Tak se i stalo, že tomto kvasu, už v srpnu 1918, byla v Rakovníku založena pobočka České strany národně sociální (ČSNS). Založilo ji 56 členů a za pár měsíců stoupl počet jejich členů na 200 aktivistů.

A světe div se a jak se píše na str. 136 - předsedou zdejší ČSNS byl zvolen, jakýsi Dr. Rafael Maria Boušek, profesor reálky v Rakovníku (!). Nicméně, na svém politickém i profesním piedestalu vydržel do prázdnin r. 1920. Od září již vyučuje na Českém státním gymnáziu v Českých Budějovicích.

Za jeho krátkého působení v Českých Budějovicích dochází i k jeho osudovému setkání s Otokarem Griesem. Otokar Greise byl v té době již profesionálním hermetikem, navíc, astrologem, martinistou, spisovatelem, nakladatelem a vydavatelem okultních časopisů ISIS, či Lucifer.

Na vysvětlenou: hermetismus, je druh filozofického směru, kdy za součást hermetismu je pokládána také alchymie, astrologie, magie a kabala. Jeho pozoruhodným znakem je také jeho náboženská neutralita. To snad i částečně vysvětluje, co vedlo Rafaela, aby vystoupil z církve. Také připomíná, že se hermetismem (jak sám přiznal PhDr. Nakonečnému), experimentálně zabýval i v dalších letech. Slůvko experimentální značí, hledání pomocí pokusů.

Rafael M. Boušek v Budějovicích zůstal rok aby s dalším školním rokem (1921/22) nastoupil jako profesor na státní reálné gymnasium ve Dvoře Králové nad Labem, a následně (1922/23) na gymnázium v Nymburku. Zde se stačí i kriticky vyjádřit (rozpoutat polemiku) před odbornou veřejností, k výnosu ministerstva školství a jeho dopad na výuku přírodopisu na středních školách.

PhDr. Rafael Boušek konečně roku 1927 nastupuje natrvalo na Státní reálku v Táboře jako profesor přírodopisu a zeměpisu. Stejně jako jeho otec, V.J.K. Boušek, stává se Rafael význačným občanem města Tábora a zanedlouho se o něm zmiňuje i časopis KRAJ KALICHA.

„…Výsledky svých výzkumů uveřejňoval PhDr. Boušek v „Přírodě“, „Biologických listech", ve stuttgartském „Mikrokosmu", ve „Vědě přírodní" a j. Do táborského „Českého jihu" napsal r. 1915 krásný popis živočišstva a hmyzu našich milých sadů táborských: „Nepoznaná kouzla krásy Tábora a okolí'.

Knižně vydal dosud (r. 1928) dvě díla. Prvé, „Trimeresurus (Lachesis) Cotiara Gom.,“ v nichž popisuje a rozebírá vzácného, dosud téměř neznámého hada brazilského (s vlastními autorovými ilustracemi) - druhé, „Jedový aparát hadů ve světle dosavadních výzkumů“ (samostatný otisk z „Vědy přírodní") podává rozbor ústrojí i chemický rozbor jedů i protijedů. …”

Stojí za povšimnutí, že v tomto oslavném článku zaznělo i to, že se nechal „… dobrovolně čtyřikráte uštknouti jedovatými hady: brejlovcem, zmijí, chřestýšem jihoamerickým a africkým hadem Dendraspis …” (mamba zelená). Uštknout se nechal z pokusných důvodu, pro prokázání účinku vlastního protijedu.

Závěrem, nelze opomenout ani vydání (1937) jeho nejvýznamnější publikace Dějiny herpetologie v zemích českých a její názvosloví.