V.J.K. Boušek - zemřel v zapomnění

Václav Boušek i v důchodu dál maloval a pořádal prodejní výstavy svých obrazů, jednak v Táboře, ale i za hranicemi města. Byl zván jako vážený host k návštěvám oslav husitských vítězství v kraji. Vědom si neustále, v jakých poměrech vyrůstal, nezapomínal ani do dobročinnou činnost.

Nesmíme zapomenout ani na tehdejší významnou spolupráci s prof. K. Thirem, prof. A. Sedláčkem, Josefem Soukupem, Josefem Švehlou. aj. Na základě vykopávek a dobových skic daných lokalit, vytvářel jejich ideální umělecké rekonstrukce. Srovnával předpokládané obrazy opevnění i detaily stavebních prvků. Kresby byly v takové kvalitě, že o ně projevili zájem i tehdejší odborníci z MNO

Okupace

Německá okupace Československa, spolu s vytvořením protektorátu, znamenalo konec všem vlasteneckým, nebo národnostním spolkům, které byly rozpuštěny. Nezapomnělo se ani na rodinu Boušků. Václav nesměl nadále veřejně publikovat, prodávat, přednášet ani vystavovat.

Na obyvatele dopadla měnová reforma. Světlo světa spatřila protektorátní koruna. Veškeré úspory, mzdy a důchody obyvatel, byly znehodnoceny oslabením kurzu koruny vůči říšské marce na jednu desetinu. To se však netýkalo dluhů a úvěrů. Držení hotovosti bylo omezeno tím, že většina potřeb bylo distribuována přes lístky, finanční přebytky musely být uloženy do spořitelny na vázaný vklad. Mnoho lidí, včetně Václava, se přes noc stali žebráky.

Václav, všechny své publikace vydával vlastním nákladem, což znamenalo zaplatit tiskárně 100% všech nákladů potřebných na vydání (nebo dotisk), a čekat, jestli se investice postupně vrátí prodejem knihy. Z toho důvodu si autor často brával na tuto investici úvěr, ale pokud autor neměl odbyt, stával se dlužníkem. Také se ozývaly redakce novin a časopisů, které chtěly zaplatit za podané inzeráty na prodej titulu.

Václav nebyl žádným hrdinou tehdejší doby a okupaci se všemi zákazy, nesl velmi těžce Z úspěšného a váženého táborského patriota, se přes noc stal ztracenec, navíc, na jeho rodinu lidé náhle začali koukat skrze prsty, protože syn Rafael měl za ženu Němku. A tento fakt, býval v době silných protiněmeckých nálad nálepkou vlastizrádce, často i „polibkem smrti”.

Václav Josef Klement Boušek zemřel v tichosti a veřejností zapomenutý 13. listopadu 1945. Snad není náhodou, že jeho milovaná manželka Nína, odešla z tohoto světa šest let po svém muži, přesněji 14. listopadu 1951.

Dovětek

Rok po smrti Václava, předala vdova Antonie (Nina) Boušková, po dohodě se synem, uměleckou a historickou pozůstalost Jihočeské společnosti pro zachování husitských památek. Z této pozůstalosti se po současnost dochoval pouhý zlomek!